Autoři se ve své knize věnují technologickému pokroku od počátků
civilizace až po naši dobu, sledují jeho příčiny a především
důsledky pro lidskou společnost. Zpochybňují představu jakési
přirozené technologické „evoluce“, ke které dochází samovolně a
samozřejmě. Předkládají důkazy, že směřování technologického
pokroku je vždy věcí rozhodnutí, za kterým stojí někdy ekonomická
či politická moc a jindy přesvědčovací schopnost charismatických
vizionářů. Technologický pokrok nabírá občas takový směr, který
přináší prospěch celé společnosti, až příliš často však vedou
rozhodnutí o směřování pokroku ke změnám, které zasáhnou každého,
ale prospěch přinesou jen úzké elitě. Svá tvrzení autoři opírají o
takové příklady, jako je rozvoj usedlého zemědělství, průmyslová
revoluce, budování Suezského průplavu či automatizace práce, a
výklad dovádějí až k soudobému využití umělé inteligence. V tomto
oboru je pokrok rychlejší než psaní a vydávání knih, ale zdá se
zřejmé, že i tentokrát z této technologické revoluce těží elity:
autoritářské vlády nebo miliardové technologické firmy. Acemoglu a
Johnson končí svou knihu návrhem různých opatření, která by mohla
proud pokroku přinejmenším na Západě nasměrovat k obecnému
prospěchu, čtenář sám může posoudit, nakolik by byla užitečná – a
zda je možné je provést, nebo spíš prosadit.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...