„Olahová […] umělecky využívá romské zázemí, ale nepíše pro
vyhraněnou skupinu čtenářů. Otázku, nakolik jsou její povídky
romské a nakolik neromské, nechme zodpovězenou nejednoznačně, ale
rozhodně nekončeme frází, že na tom nezáleží. Záleží na tom“ (Jan
Červenka). Některými rysy povídky upomínají na folklorní vyprávění
(vychází z ústního, sedí se v kruhu, přebírá se iniciativa
vypravěčská z osoby na osobu, rezidua romské paramisi či nějakého
podobného žánru), těmi změnami poloh, jako by někdo jiný najednou
začal s jiným příběhem, který se volně navazuje, postava
představuje jen formální rámec, nemá nutně identitu, a odběhnutími,
která se klopotně vracejí, aby se udržel „syžet“, a samosebou i tím
moralismem, který je ale přítomný i ve (zpravidla) jednodušších
příbězích E. Olahové ze života. Jazyk vyprávění není
individualizován, dokonce i vyprávění samo je přizpůsobeno
žádoucímu schématu, podřízeno prvořadému cíli: sdílení.
Je ťažké nájsť samého seba a na svete je naozaj množstvo ľudí,
ktorí to nikdy nedokážu. Ally d'Apliese sa však rozhodne, že si
nenechá utiecť život pomedzi prsty. Je rozhodnutá zistiť, kým je, a
tak nasmeruje svoju cestu k mrazivému severu, dostala totiž
indíciu, aby jej hľadanie išlo ľahšie. Tou indíciou je životopis
nórskeho hudobného skladateľa, ktorý žil v 19. storočí. Po príchode
do Nórska ju okúzli hudobný svet, ktorý je s jej životom spojený
viac, ako doteraz tušila. Jej osud sa však začne rozmotávať až
vtedy, keď narazí na Annu Ladvik, nie príliš slávnu speváčku, ktorá
vystúpila v prvom predstavení Griegovej legendárnej hudby na motívy
Ibsenovho Peera Gynta. Až vďaka nej začne Ally rozumieť tomu, kým
vlastne je.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...