Kniha přináší originální zpracování unikátního materiálu, který
vznikl v polovině sedmdesátých let 20. století a v angličtině nebyl
dosud monograficky publikován. Původní vizuální analýza pracuje jak
s historickými fotografiemi z Burjatska a Tibetu, tak i vlastními
autorovými terénními pozorováními a záznamy rozhovorů s aktéry.
Vznik nové formy buddhismu v rámci tradiční burjatské sanghy lze
datovat do poloviny 20. století. Po druhé světové válce se v rámci
tzv. první obnovy náboženství objevilo úsilí zachránit z
represáliemi sužovaného tibetského buddhismu alespoň základní věci.
Ve třicátých letech byly kláštery pobořeny, některé zcela zničeny,
mniši vyhnáni, někteří popraveni, část z duchovenstva byla zavřená
do gulagu a zbytek se musel vzdát mnišského stavu. V polovině
šedesátých let, v období prvních kritik Stalinova kultu vznikla v
Ulan-Ude malá, ale významná skupina, buddhistická komunita.
Neoficiální, tajná mikro-sangha se formovala pod vedením B. B.
Dandarona, burjatského buddhisty a buddhologa a existovala až do
jeho uvěznění v roce 1972. Byl odsouzen na pět let nucených prací a
ve věku šedesáti let v roce 1947 v pracovním táboře umírá. Jeden z
jeho nejpřednějších žáků A. I. Železnov namaloval thangku,
věnovanou svému učiteli; jednalo se o mandalu Vadžrabhajravy.
Namaloval ji jako inovaci starobylé tradice a thangka tak
představuje unikátní zobrazení v rámci burjatské buddhistické
tradice, neboť začleňuje i prvky z vnějšího světa. Je až překvapivé
jak mnoho lze z thangky vyčíst s využitím religionistického
přístupu. Tato metodologie se odlišuje od způsobu, jak obrazu
rozumí sami vyznavači rodícího se Dandaronova kultu.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...