Lubomír Přibyl

Velkou reprezentativní monografií připomíná Gallery jednu z uměleckých osobností, jejíž dílo se podstatně podílí na formování české výtvarné kultury od počátku šedesátých let dodnes, ale která byla díky specifickému zaměření své tvorby někdy neprávem opomíjena. Je to Lubomír Přibyl, který již v druhé polovině padesátých let směřoval k moderní oproštěné formě a propracoval se k osobité abstrakci. Na samém počátku šedesátých let pak velice originálně spojil prostředky strukturální malby s minimalistickou skladbou obrazů, tehdy také začal v reliéfních obrazech důsledně uplatňovat monochromii, většinou stříbrnou nebo černou. Díky tomuto svému specifickému zaměření měl jako první u nás nejblíž k těm problémům, jaké přinášelo na mezinárodní výtvarnou scénu hnutí Zero. V mezinárodním kontextu se začal již tehdy objevovat především díky svým grafikám, v nichž přehodnotil možnosti tisku z materiálové matrice. V průběhu dalších desetiletí zůstává Přibyl věren monochromii i užívání jazyka geometrie a postupně zkoumá řadu problémů, vycházejících z lineárních konstrukcí a jejich řazení podle určitých pravidel. Postupem času se ovšem ve sféře umělcova zájmu objevují také některé syntakticky složitější konstrukce...
Autorem textu Přibylovy monografie je Jiří Valoch, který jeho dílo sleduje od poloviny šedesátých let, kdy jej také poprvé prezentoval na výstavách.