Výbor z poezie přední české básnířky Jany Štroblové sleduje
mimořádně dlouhou autorčinu cestu od prvotiny Protěž vydané ještě
za studií, a to v roce 1958, až ke sbírce Měsíc tak pošetile modrý
z roku 2021. Zatímco první dvě sbírky jsou oslněny láskou, ve třetí
(Hostinec u dvou srdcí) je už tolik skepse, že si dvě básně z ní
vybrala a nechala pro sebe zhudebnit Hana Hegerová. Vydání další
sbírky (Torza, 1970) je do značné míry reakcí na dobu od příchodu
vojsk v roce 1968 až po Palachovu smrt, v náznacích a básnických
obrazech natolik výrazných, že se tehdy dvě delší básně dostaly do
exilového čtvrtletníku pro politiku a kulturu Svědectví, což
básnířce na dobrých deset let znemožnilo vydávat poezii a dostat
práci ve svém oboru. Její verše ovšem nikdy nebyly a nejsou jakkoli
prvoplánově politické, autorka veškeré prožitky, city a pocity
přenáší do roviny osobní a existenciální, sbírka Úplněk, vydaná po
nucené odmlce roku 1980 je toho dokladem. Už se zde také vyhraňují
některé tematické okruhy, které jsou charakteristické pro její
další básnickou práci – láska, smrt, Bůh, živly, příroda, sen.
Všechny tyto motivy se s postupem času rozvíjejí, nabývají
naléhavosti a hloubky – jako by autorka s každým návratem
prohlubovala své vlastní stopy. Verše Jany Štroblové byly
inspirující pro vznik a samotný výběr fotografií Vojtěcha
Kemennyho, v knize jich je publikováno více než šedesát. Motivy
našel v krajině jeho rodného západního Podbrdska, kterému dominují
místa jako Dobřív, Skořice a Mirošov. Na několika snímcích se
objevují i zapomenuté kouty Prahy nebo Vysoké Studnice na Vysočině.
FOTOGRAFIE: Vojtěch Kemenny
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...