Josef Fanta: Ekolog lesa a krajiny

a nájsť najvýhodnejšiu cenu za celú objednávku
Knihu Josef Fanta: Ekolog lesa a krajiny aktuálne nie je možné zakúpiť v žiadnom z porovnávaných e-shopov...

Krátky popis
Věcné názory profesora Josefa Fanty týkající se péče o lesní ekosystémy a krajinu jsou v posledních desetiletích v české debatě o smysluplném využívání lesa a krajiny nepřehlédnutelné. "O les se nedá pečovat harvestorem," říká ve svých vzpomínkách, jež původně zazněly v rámci oblíbeného pořadu ČRo Vltava Osudy, avšak pro knižní zpracování byly podstatně rozšířeny. Životní cesta krajinného a lesnického ekologa vedla ze stabilního rodinného prostředí přes Lesnickou fakultu ČVUT v Praze do výzkumu lesa, přírody a krajiny. Na dalším vývoji jeho životní dráhy se podepsal srpen 1968 a zákaz výkonu povolání a publikování. Složitá osobní situace vyústila do emigrace a do úspěšného působení na prestižních vědeckých pracovištích v Nizozemsku. Jak užitečné jsou jeho vědecké informace a odborné zkušenosti pro domácí české prostředí, dokážeme paradoxně docenit teprve nyní, kdy se kvalita české krajiny postupně dostala v řadě ukazatelů na nejhorší místo v Evropě a ekologická katastrofa v českých lesích je v plném rozběhu. Jeho pohled z odstupu na současnou českou situaci a řešení aktuálních ekologických problémů lesa a krajiny jsou užitečné a nutí k zamyšlení. --------------------- Lesnický a krajinný ekolog Josef Fanta (1931) byl na počátku šedesátých let jedním ze zakladatelů Krkonošského národního parku. Po roce 1968 se živil řadu let jako topič a zahradní dělník. Po emigraci roku 1977 působil v Nizozemsku v Institutu pro výzkum lesa a krajiny a jako profesor ekologie krajiny a ekologie lesa na univerzitách v Amsterodamu a ve Wageningen. V devadesátých letech se spolu s nizozemskou nadací FACE (Forests Absorbing Carbondioxyde Emisions) a se svými kolegy zasloužil o obnovu krkonošských lesů zničených kyselou depozicí a o revitalizaci Krkonošského národního parku, zařazeného tehdy do seznamu deseti nejvíce ohrožených národních parků světa. I dnes se aktivně podílí na úsilí o změnu způsobů nakládání s lesem a krajinou, o ukončení exploatačních přístupů a zavedení trvale udržitelných způsobů hospodaření. Je držitelem řady ocenění, mj. Ceny ministra životního prostředí, nizozemského Královského vyznamenání Důstojník Oranžsko-nasavského řádu či Ceny Josefa Vavrouška.
Výber kníh vydavateľa Radioservis

Zobraziť všetky knihy vydavateľa Radioservis
Naše tipy


Myšlienky k sebe samému
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy, a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou. Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca Aurelia.