Legenda o jazyku

Středověká legenda o Janu Nepomuckém se prolíná s fikcí i skutečnými historickými událostmi roku 1972. Okupační sovětská armáda se v normalizačním Československu cítí jako doma a v podnicích, úřadech a školách právě skončily stranické prověrky a nastala vlna propouštění. Zato u Státní bezpečnosti se dá vybudovat skvělá kariéra. Do Prahy se ze slovenského hornického městečka Handlová stěhuje rodina Júliuse Dobrotky, který se touží podílet na velké, ostře sledované stavbě československo-sovětského přátelství — pražského metra. Jeho devatenáctiletého syna Tomáše však mnohem více zajímá historie. Se svými novými spolužáky Táňou, Martinem a Klárou z pražské filozofické fakulty poznávají Prahu, poslouchají bigbít, na přednáškách se noří do středověkých sporů a zkoumají legendu o Janu Nepomuckém. Dychtivě přitom očekávají, zda se ve zlatém relikviáři, který má být otevřen při rekonstrukci Svatovítského chrámu, opravdu ukrývá zachovalý jazyk tohoto středověkého světce. Dokonce kvůli tomu osloví mladého francouzského antropologa, stážistu v Národním muzeu, a chystají se s ním udělat rozhovor do univerzitního časopisu. Netuší však, že jejich počínání zpovzdálí sleduje ještě někdo další.