Vypravěč příběhu je vyučujícím němčiny na gymnáziu v menším
severofrancouzském městě. Během německé okupace je donucen
spolupracovat coby jazykový expert s místním gestapem, k okupantům
však pociťuje stejnou nechuť jako většina ostatních Francouzů. Při
jedné z návštěv budovy gestapa se mu odtamtud náhodou a
bezmyšlenkovitě podaří odvést mladého žida (Herman), který na
chodbě čeká v zástupu ostatních předvolaných k evidenci a následné
deportaci. Ukryje ho v tajné skrýši ve sklepě domu, který obývá se
svou matkou a sestrou, milenkou německého důstojníka. Po zbytek
války se o Hermana stará, aniž se o tom někdo dozví. Kromě toho, že
mu obstarává veškeré životní potřeby, se stane také zosobněním jeho
duševního obzoru. Vedou spolu hovory o literatuře: také Herman je
náruživým čtenářem německé literatury, kterou ovšem vstřebává v
překladech do jidiš. Bezpohlavní konstrukce vypravěče nutně
vyvolává vědomí, že v románu vlastně může jít o homosexuální vztah.
Na rozdíl od většiny literatury, která zpracovává téma lásky mezi
dvěma muži, zde však homosexuální nota není postavena do popředí.
Román je prodchnutý intimní atmosférou příjemně okořeněnou mírně
exotickou estetikou jazyka jidiš (v textu je řada citátů v němčině
i jidiš). Postavy svým příběhem a osudem ukazují absolutní roli,
kterou může hrát literatura v životě člověka.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...