V edici České divadlo (řada Eseje, kritiky, analýzy) vyšel jako
osmý svazek výbor z textů jednoho z nejvlivnějších kritických
mluvčích čapkovské generace, divadelního a výtvarného kritika,
překladatele, dramaturga, divadelního a filmového režiséra Josefa
Kodíčka (1892-1954). Kniha obsahuje texty o divadle, jež Josef
Kodíček publikoval mezi lety 1910–1937. Z období před první
světovou válkou jsou v antologii zařazeny jeho rané referáty, jež
uveřejňoval ještě jako gymnazista v českožidovském časopise Rozvoj,
později v Přehledu a v časopise Scena, který spoluzaložil a do nějž
hojně přispíval. Hlavní podíl představují texty z meziválečného
období, kdy tiskl především na stránkách deníku Tribuna, ale také v
Peroutkově Přítomnosti či v Českém slově. Do svazku jsou pojaty
také Kodíčkovy stati ze tří svazků sborníku Nové české divadlo
(1926–1929), které Kodíček spolu s M. Ruttem redigoval. Vedle
divadelních kritik, které tvoří jádro výboru, je tento výběr
rozšířen o příspěvky překračující žánr divadelní kritiky, zahrnuty
jsou texty pojednávající například o problematice recitace, filmu
či adaptace, z jiné perspektivy jsou do antologie zahrnuty i texty,
jež bychom mohli charakterizovat jako medailon, vzpomínku či
přehledovou studii. Soubor je doplněn průvodní dosud nepublikovanou
studií O. Rádla, poznámkovým aparátem a soupisem díla. Jako
dokumentární příloha je k svazku připojeno CD s nahrávkou tryzny za
Josefa Kodíčka vysílané na stanici Svobodná Evropa a záznamem
inscenace rozhlasové hry G. B. Shawa Venkovské námluvy, v níž
Kodíček též vystupuje.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...