Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice
kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší
východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora
sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně
iracionální. Úspěšně ovládla přírodu, ale i jejího tvůrce –
člověka. Je totalitní, protože lidem prostřednictvím techniky
nediktuje pouze potřeby společenské, ale i jejich individuální
přání a činí si na ně nárok také v jejich volném čase. Svoboda
(např. svobodná volba ve výběru zboží a služeb) se stává nástrojem
ovládání. Rozvinutá industriální společnost je podle autora daleko
ideologičtější než její předchůdkyně, protože ideologie se
přesunula do samotného výrobního procesu, lidé začínají být
produkty, reklama se stává žádaným životním stylem. Kapitalisté
přejímají roli byrokratů, dělnická třída je integrovaná do
nesvobodné společnosti. Pojmy jsou redukovány na souhrn operací a
operacionalistické hypotézy se neustálým opakováním v masových
médiích mění na definice. Nerozumné se rovná
neoperacionalizovatelné. Vzniká jednorozměrné chování a myšlení.
Cestou ven je návrat k dvojrozměrnosti – rozpornosti, která je
nutně obsažena ve filozofickém myšlení. To se musí stát negativním
v tom smyslu, že upozorňuje na to, co není bezprostředně přítomno,
a zpochybnit společnost i sebe samé. Touto cestou může dojít k
osvobození individuality a původcem změny se mohou stát zejména
menšiny, outsideři a radikální intelektuálové.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...