Jaké jsou obrazy, které tvoří svět okolo nás, a jak pomocí obrazů
utváříme tento svět my sami? V knize Jak vidět svět nás známý
britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí,
jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a
interpretovat. Srozumitelný a svižně psaný průvodce vizuální
kulturou 21. století je ideálním pomocníkem pro zorientování se v
současném obrazovém světě. Vychází poprvé v českém překladu a
doplňuje ho rozsáhlý rozhovor s autorem a tematické ilustrace. Na
ploše sedmi kapitol s důkladnou znalostí vizuální historie i
současné teorie načrtává autor kritický vhled do fungování
obrazových fenoménů, s nimiž se setkáváme v našem každodenním
životě. Touha po zachycení svého lepšího já vyjádřená milióny
selfie cirkulujících na sociálních sítích se v knize potkává s
dějinami autoportrétu od Velásqueze po Duchampa nebo s objevem
Madonnou proslaveného tanečního stylu vogue . Dějiny používání mapy
se zde nekompromisně střetávají s kolonizací a rasismem. Vojenské
technologie tu vyvstávají jako součást každodenní komunikace, ať už
prostřednictvím připojení k internetu, využíváním fotografie a
filmu v chytrých telefonech, nebo ve formě dohledu kamerových
systémů. Digitální obrazy a sociální média však představují také
prostředky, kterými můžeme my sami svět 21. století aktivně měnit.
Politický a ekologický aktivismus získává díky novým nástrojům
vizualizace a sociálním sítím nevídanou příležitost postavit se
velkým nadnárodním institucím, společnostem a vládám a poukázat na
problémy nebo skupiny, které byly po staletí opomíjeny.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...