Předkládaná publikace mapuje rozvoj Prahy ve vrcholném období
průmyslové revoluce a to především se zaměřením na dopravní
systém. Snahou autorů je ukázat na jednotlivých případech vzájemnou
provázanost dopravního systému s ekonomickým, stavebním a
společenským rozvojem města. Kniha je rozdělena do čtyř částí.
První část se věnuje obecným souvislostem, které vedly ke vzniku
průmyslové revoluce, ať už se jednalo o fyzikální objevy nebo
technické vynálezy, případně o vývoj v oblasti využívání
energetických zdrojů v dopravě. Speciálně se potom tato kapitola
zaměřuje na výrazný posun v ekonomické vědě během 18. a 19.
století, spojený především s důrazem na dělbu práce a s teorií
komparativních výhod. Druhá kapitola se věnuje třem základním
událostem, které měly na dopravu a stavební rozvoj Prahy zásadní
vliv. Zároveň tyto události byly reakcí na předchozí společenský a
průmyslový vývoj, jako například první pražská koněspřežná trať,
která propojila dvě průmyslová centra, Karlín a Smíchov. Dalšími
událostmi potom bylo bourání pražských hradeb a zavedení elektrické
trakce do tramvajové dopravy. Třetí kapitola se soustředí na
postupné dopravní napojování měst a obcí v okolí Prahy, které
posléze společně s Prahou vytvořily po sloučení tzv. Velkou Prahu v
roce 1922. Důraz je kladen především na Vinohrady, Karlín, Smíchov,
Žižkov, Holešovice a Libeň. Závěrečná část pak shrnuje další
důležité události ve vývoji dopravního systému, věnuje se ale i těm
nedopravním, jako např. holešovické elektrárně nebo asanaci
Josefova. Kniha je doplněna bohatým archivním materiálem.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...