Island, ostrov ohně a ledu, dosud prožívá proces geologického
utváření zemského povrchu. Na ostrovech Vestmannaeyjar, v
nehostinné měsíční krajině kolem sopky Askja nebo v okolí sopky
Krafla nedaleko jezera Mývatn pokrývá zemi mladá vrstva lávy.
Výbuchy žhavého magmatu v nitru Země vytvořily na povrchu ostrova
krátery s kruhovými nasypanými valy, kráterové řady či tabulové
sopky skryté pod ledovcem. Podle seismologů vybuchne na Islandu
alespoň jedna sopka každých pět let. Poslední byla Hekla na jihu
ostrova, která v únoru 2000 přichystala monumentální ohňostroj,
tryskající z sedmikilometrové erupční pukliny. Současně je však
jedna desetina povrchu Islandu pokryta ledovcem. Samotný ledovec
Vatnajökull je větší než všechny alpské ledovce dohromady. Jeho
jezera jsou zahřívána podzemní sopečnou činností a tak jsou
chráněna před opětovným zamrzáním. Z ohně a ledu vzniká třetí pro
Island charakteristický živel - voda. Najdete ji zde ve všech třech
skupenstvích: kapalném, plynném i pevném. Nepředstavitelná množství
vod z tajících ledovců hřmí v létě v úzkém kaňonu "zlatého
vodopádu" Gullfossu, spadají ze stupňů mohutného vodopádu
Dettifossu nebo Svartifossu, lemovaného čedičovými sloupy. Každých
pár minut vytryskne vařící a pářící pramen gejzíru Strokkuru v
oblasti Haukadalur a solfatarové pole v Kverkfjöllu dýmá exhalacemi
plynů a par zpod bizarních ledových útvarů. Druhý největší ostrov
Evropy obývá jen čtvrt milionu lidí. Zatímco v Reykjavíku se
vytvořila moderní konzumní společnost, venkov zůstává věren svým
tradicím. Ty se odrážejí např. ve stravovací kultuře, jež oplývá
takovými pokrmy, jako jsou "tresčí kůstky naložené v kyselé
syrovátce" nebo "fermentovaný žralok", což jsou kousky masa z
břišní partie žraloka, po dlouhé měsíce "naložené" v říční vodě,
zakopané v říčním dně. Nejznámější současná islandská zpěvačka
Björk vnesla rytmus a zvukovou kulisu islandské přírody do svých
působivých písní: "Zažila jsem tání ledu na lávových polích.
Jediné, co bylo slyšet, bylo pukání obrovského ledového příkrovu.
Polární záře problikávala nad hustou vrstvou mraků… To bylo to
pravé techno."
V treťom diely série OUTLANDER sa dozvedáme, že Jamiemu Fraserovi
sa ani pri všetkej snahe nepodarilo zahynúť na bojisku pri
Cullodene. Nie je z toho nadšený. V dvadsiatom storočí je Claire
síce šokovaná z odhalenia, že Jamie prežil, ale rovnako je aj
nadšená. Spoznávame Jamieho príbeh, ako postupne plynie, keď sa
pokúša pozliepať život z čiastočiek svojej duše aj svojej krajiny,
ktoré zostali, a z Clairinho krátkeho opisu spoznáme uplynulých
dvadsať rokov po tom, čo ho opustila v Cullodene. Roger MacKenzie a
Brianna (Clairina a Jamieho dcéra) si k sebe nachádzajú cestu počas
spoločného pátrania útržkami minulosti a tvrdošijne hľadajú stopy
po Jamiem Fraserovi. Dokážu ho nájsť? A ak sa im to podarí, vráti
sa Claire k nemu? A ak sa vráti... čo bude potom? Úprimne? Asi by
bolo jednoduchšie opísať, čo sa nestalo, ako to, čo sa stalo.
Príbeh plynie od duchov Samhainu v Škótskej Vysočine až k uliciam a
nevestincom Edinburghu, k šírošírym diaľavám na mori a
dobrodružstvám v Západnej Indii. Kníhtlač, vlastizrada, vražda,
vúdú, čínsky fetišizmus nôh, únos, korytnačia polievka a mnoho
iného. Ale za tým všetkým stojí jediná Jamieho otázka: „Sassenach,
prijmeš ma takého, aký som, a riskneš všetko pre muža, ktorého si
kedysi poznala?“
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...