Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv
orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá
nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve
skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní
evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě
klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto
optikou je dosud Indie nahlížena. Teoretickým rámcem analýz
náboženství však zůstávají implicitní východiska křesťanského
myšlení. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou
orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny
původně teologickým rámcem. Autor při své analýze navazuje na
aktuální mezinárodní diskuse a práce renomovaných badatelů,
především na výzkumný program S. N. Bálagangádhary. Fárkova studie
přináší výsledky originálního výzkumu několika klíčových témat:
problémů s interpretací indických tradic jakožto náboženských,
které daly vzniknout tzv. hinduismu, buddhismu a dalším.
Pozoruhodným tématem je dále evropské zacházení s indickou
minulostí, které se odráží v neukončených debatách o tom, zda
Indové původně měli či neměli historické vědomí. Autor přináší také
nové podněty z akutální mezinárodní diskuse teorie o příchodu Árjů
do Indie. Věnuje se rovněž sporným interpretacím díla významného
reformátora Rámmóhana Ráje. Práce je podnětnou a nepochybně
provokativní studií pro indology, religionisty, teology, historiky,
ale také pro antropology a zájemce o dějiny myšlení.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...