Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15.
století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha
našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako
právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější,
že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu,
ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře
objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech,
aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně
popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu
rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud
proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl
český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se
mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže
posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl
cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už
několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti
českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen
obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel
stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s
nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V
prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé
generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci.
Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického
hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha
případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás
opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na
rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s
poselstvem českého krále i do dalších zemí.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...