Stěžejní dílo anglo-amerického antropologa Gregoryho Batesona se
pokouší na podkladě poznatků kybernetiky, teorie systémů a teorie
informace postihnout podstatu řádu a organizace živého světa.
Pokrývá celou mimořádnou šíři vědeckých zájmů tohoto autora.
Postupuje od antropologie přes psychologii, biologii a
epistemologii až k otázkám soudobé ekologické krize. Od jiných
multidisciplinárních projektů jej odlišuje snaha o přesné definice
a důkladné rozpracování jednotlivých detailů společenského a
přírodního dění. Z antropologické části stojí za zmínku především
Batesonovy úvahy o kontroverzním tématu národního charakteru.
Psychologická část pak představuje povinnou četbu pro všechny
psychoterapeuty a další profesionály, kteří se zabývají komunikací.
Batesonův koncept dvojné vazby totiž definuje samu podstatu
komunikační patologie. Velice inspirativní je též pojednání o
alkoholismu z perspektivy kybernetiky. V biologické části je
nejsilněji znát Batesonův zájem o projevy vzorce a řádu v živém
světě. Ve svém pojetí evoluce rehabilituje tělesný kontext
genetické výbavy organismů, čímž předjímá současný rozvoj
epigenetiky. Epistemologické texty představují první pokus o
syntézu jeho myšlenek, kterou dále rozpracoval v knize Mysl a
příroda: nezbytná jednota. V poslední části řešící otázky ekologie
dochází Bateson k závěru, že ekologická krize, které nyní čelíme,
je v první řadě krizí našeho pohledu na svět, je důsledkem chyby ve
způsobu, jakým jsme si navykli přemýšlet.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...