Dopisy bratrovi

a nájsť najvýhodnejšiu cenu za celú objednávku
Knihu kúpite v 1 e-shope od 8,30 €

Ak sa vám po kliknutí na tlačidlo "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy vo vybranom e-shope, je potrebné vypnúť AdBlock vo vašom prehliadači pre našu stránku. Návod na vypnutie je napríklad na adrese https://www.sme.sk/dok/20466299/ako-vypnut-adblock-na-sme-sk-whitelist.

Dopisy bratrovi kúpite na Gorila.sk
Gorila.sk
8,30 €
Skladom (dodanie do 14 dní)

Krátky popis
Antoine Pevsner (1886 Bělorusko – 1962 Paříž) položil roku 1919 spolu s bratrem Naumem Gabo základy nového umění usilujícího skoncovat s tradiční estetikou kompaktní hmoty, kterou nahrazuje estetikou prázdného prostoru a členěnou hloubkou prostoru. Objem hmoty a objem prostoru považoval za dva rozdílné, konkrétně měřitelné materiály, s nimiž je třeba sochařsky pracovat. Světlo hraje v sochařství tutéž roli jako barva v malířství. Odmítl statickou skulpturu ve prospěch dynamického umění; jeho abstraktní plastiky evokují pocit prorůstání hmoty do prostoru a vířivý pohyb. Realistický manifest, který oba bratři v roce 1920 vylepili na moskevské zdi hlásal, že forma má být cele kontrolovaná, a tedy „konstruovaná“. Konstruktivisty, kterými byli vedle bratrů Pevsnerových např. Vladimir Taltin nebo László Moholy-Nagy, spojuje víra v to, že skulptura je jednou z výrazových možností jakéhosi totálního umění, které se vyznačuje humanistickým posláním a zahrnuje různé sféry od užitého umění přes malířství, reliéf, monumentálně dekorativní díla a architekturu až po urbanismus. Korespondence s bratrem Naumem Gabem zrcadlí nejen Pevsnerovi tvůrčí záměry a názory, ale samozřejmě i vzpomínky na Rusko i na pařížskou uměleckou scénu . Kniha je doplněna o jeden z posledních, zásadních, rozhovorů s Antoinem Pevsnerem a o vzpomínku třetího bratra Alexeje.
Výber kníh vydavateľa Arbor vitae

Zobraziť všetky knihy vydavateľa Arbor vitae
Naše tipy


Nedokončené príbehy
Nedokončené príbehy Númenoru a Stredozeme sú súborom príbehov, ktoré pokrývajú celé časové pásmo od prehistorických Starých časov Stredozeme, detailne opisovaných v Silmarillione, až po Vojnu o Prsteň, ktorou vrcholí trilógia Pán prsteňov. Netvoria ucelený dejový prúd, ale ponúkajú čitateľovi ojedinelú možnosť zoznámiť sa s neskoršími či podrobnejšími verziami príbehov, s ktorými sa už stretol v predchádzajúcich knihách, nahliadnuť do procesu Tolkienovej tvorby a znalosť už známych dejov obohatiť o doposiaľ nepublikované úryvky a zlomky rozprávania. Obsiahly zväzok z autorovej pozostalosti usporiadal a komentárom a poznámkami doplnil Tolkienov syn Christopher, ktorý je aj autorom bohatého informatívneho registra. Z tvorby J.R.R. Tolkiena postupne vyšlo viacero titulov, ktoré sú samostatné a nie je nutné čítať ich po poradí, okrem titulu Hobit, na ktorý nadväzuje trilógia Pán prsteňov: 1. The Hobbit (originál vyšiel v roku 1937; v slovenčine Hobit) 2. The Lord of the Rings (originál vyšiel v roku 1954 – 55; v slovenčine Pán prsteňov) 3.The Silmarillion (originál vyšiel z pozostalosti v roku 1977; v slovenčine Silmarillion) 4. The History of Middle-earth (doslova „História Stredozeme“) alebo Unfinished Tales (doslova Nedokončené príbehy) ( originál vyšiel z pozostalosti) 5. The Children Of Húrin (originál vyšiel z pozostalosti v roku 2007; v slovenčine Húrinove deti)