Próza Doktor Pilka si kope hrob je text v nejlepší tradici české
grotesky a absurdního humoru, hravá a vtipná, v žádném případě
prvoplánová, ale s přesahem, kdy ze zdánlivě nezávazných historek
se postupně vyjevuje tragické odcizení individua ve světě, který se
zúžil na konzum a ztratil svůj metafyzický rozměr. Zásadní je
autorova práce s jazykem, lingvistické hříčky prostupují celý text,
vesměs členěný na kratičké kapitolky odpovídající klipovitému,
útržkovitému, roztříštěnému vnímání světa, před nímž v současnosti
pro člověka de facto není úniku. Tak i v této próze informace
překypují, přičemž jde vlastně jen o prázdné kódy, které nenesou
význam. S touto vyprázdněností světa se ale autor neztotožňuje a
pokouší se najít když ne jeho ztracený smysl, tak alespoň prostor
pro svobodu jedince ve vtipu a ironickém odstupu. Hlavním terčem
autorova smíchu, který jen vzácně přechází v otevřený výsměch, je
globální turismus a „užívání si“ dovolených. V souvislosti s tím se
zabývá otázkou multikulturality a zároveň znovuoživení
nacionalismu. Závažné otázky jsou podány hravě, typická je celá
řada literárních odkazů. Nezapře se tu inspirace především
frankofonními autory jako Raymond Queneau nebo Georges Perec, v
jejichž tradici pokračují prozaici současní, jako je český
frankofil Patrik Ouředník nebo z autorů do češtiny přeložených
André-Marcel Adamek či Rodaan Al Galidi. To je jedna rovina textu,
v další se Petr Motýl trefuje do české malosti a provinčnosti.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...