Současní autoři zabývající se teorií dějepisného poznání zastávají
převážně skeptické stanovisko vůči možnosti objektivního poznání
minulých dějin lidstva: Přiklánějí se více či méně k mínění, že
dějepisné poznání je v posledku určitým druhem porozumění historika
sobě samému. V kritické distanci k tomuto pojetí zastává Sousedík
realistickou teorii dějepisného bádání. Hájí tedy přesvědčení, že
historickým bádáním lze dosáhnout výsledků, jež se shodují s tím,
co se v minulosti skutečně událo. Výklad se dělí na tři části. V
první autor zkoumá, jak si představit dějinnou minulost lidstva
jaká je, dříve než se stane předmětem dějepisného bádání (tj.
dějiny jako factum brutum). Ve druhé se zabývá otázkou, jak
dějepisec pro účely svého bádání musí dějiny pojaté jako factum
brutum adaptovat (takto adaptovanou minulost nazývá autor dějiny
jako res gestae). Autor ukazuje, v čem tato adaptace spočívá, a
dovozuje, že dějepisec, postupuje-li náležitě, nemění dějinná fakta
tak, aby to bránilo objektivnímu poznání minulosti. Ve třetí části
se autor věnuje tzv. filosofii dějin, tj. pokusu vložit do dějin a
priori něco, co v nich empirický dějepis nenalézá, totiž nějakou
představu jejich celkového průběhu, směřování či smyslu. V
kritickém přístupu k takto pojaté filosofii dějin navazuje autor na
podněty formulované hlavně Karlem Popperem. Přístupně napsaná kniha
je určena dějepiscům, filosofům, theologům, a širší vzdělané
veřejnosti.
Vývoj ceny
Aktuálna Ø cena knihy Dějiny, dějepis a filosofie dějin - Stanislav Sousedík je 9,13 €
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...