Autorka se ve své knize zabývá otázkou volby dopravního prostředku,
kterou považuje za zásadní v rámci studia mobility. Nachází dva
důvody, proč se zabývat každodenním cestováním. Tím prvním důvodem
je, že jednotlivci žijící v současné době ve velkých západních
městech stráví cestováním velké množství času a vynaloží na ně
mnoho finančních prostředků. Druhým důvodem jsou negativní dopady
dopravy v podobě každodenního pohybu velkého množství jednotlivců
na vzhled moderních měst a městské společnosti. Volba dopravního
prostředku se v této knize zkoumá jak z perspektivy statistické,
tak behaviorální. Velkou heterogenitu jednání různých společenských
skupin autorka v knize systematizuje s pomocí typologie aktérů a
odlišných sfér racionality, které se u nich při volbě dopravního
prostředku dominantě projevují. Vytvoření takové systematizace je
nezbytné pro určení klíčových faktorů nárůstu a poklesu
individuální automobilové dopravy a případnou identifikaci
motivačních či regulačních mechanismů, které mohou být účinné při
omezování rostoucího objemu automobilové dopravy. Díky vytvořené
typologii dominantních sfér racionality je analýza volby dopravního
prostředku, předkládaná v závěru knihy, zároveň příkladem testování
různých konceptů sociologické teorie. Kniha využívá závěry
původního výzkumu realizovaného v letech 2008 a 2009 v českých
městských aglomeracích. Východiska výzkumu byla formulována na
základě diskuse o tom, nakolik je možné každodenní volbu dopravního
prostředku, a tedy značně rutinní chování, považovat za racionální
a jako takové ho zkoumat. Výzkum pak kombinoval kvalitativní a
kvantitativní sociologickou analýzu.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...