Cesty Janáček, Martinů, Schulhoff, Klein

Leoš Janáček (1854–1928) – Smyčcový kvartet č. 1 podle Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ (arr. pro housle a violoncello). Gideon Klein (1919–1945), Ervín Schulhoff (1894–1942) – Dua pro housle a violoncello. Bohuslav Martinů (1890–1959) – Duo pro housle a violoncello č. 1 H 157, Duo pro housle a violoncello č. 2 H 371 / Josef Špaček – housle, Tomáš Jamník – violoncello Cesty – kde se kříží a kde rozcházejí, které si sami vybíráme a které jsou osudové a nevyhnutelné: to je prisma, kterým se houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník podívali na díla čtyř českých skladatelů napsaná v rozmezí pouhých 35 let 20. století. Janáčka, fascinovaného myšlenkou slovanské vzájemnosti, jeho touha vedla do Ruska. Odtud také vzešel podnět ke smyčcovému kvartetu (zde v ambiciózní úpravě pro dva nástroje), inspirovanému dílem Tolstého. I Ervín Schulhoff, přítel a obdivovatel Janáčkův (jemu také věnoval duo zde natočené), vztahoval své naděje k sovětskému Rusku; ty ho však nezachránily před nacistickým koncentračním táborem. Stejný osud (Terezín, Fürstengrube) ukončil život a nadějnou skladatelskou dráhu Gideona Kleina ještě krutěji, v pouhých 25 letech. Jeho pozoruhodné Duo pro housle a violoncello zůstalo torzem o neúplných dvou větách. Cesty Bohuslava Martinů – nejdříve za poznáním, poté na útěku před Nacisty – jej přes Paříž dovedly do USA a zpět do Evropy, ale k jeho velké lítosti už nikdy až domů, kam toužil se vrátit. Duo pro housle a violoncello č. 2 vzniká na samém konci Martinů životní cesty – a uzavírá i nahrávku a výpověď dvou vynikajících umělců. Nahrávku virtuosní, hlubokou a přesvědčivou Virtuosita, živá radost i hluboký smutek – příběhy čtyř skladatelů otištěné v jejich hudbě