Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera
vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z
předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze
důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou
rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném
důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává
charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro
které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem
„utopičtí socialisté“. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického
přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného.
Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými
východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a
problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera. Buber
se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu
společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních
myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu
dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle
proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti
zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání
lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích
reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro
uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s
realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí
představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma
společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat
dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora
politické centralizace a marginalizace voličské masy. Buberovo dílo
Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti,
jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen
náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná
o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží,
které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně
důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické
svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho
dobově podmíněném ideovém zápasu.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...