Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských
univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské
univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.
Poprvé hromadně poctila řadu významných osobností čestnými
doktoráty a čestným členstvím v doktorských kolegiích v roce 1848,
aby dodala většího lesku jubilejním oslavám pětistého výročí svého
založení. Udílením čestných doktorátů posilovala univerzita národní
vzdělaneckou elitu, ale též zvyšovala vlastní mezinárodní prestiž.
Při výběru kandidátů se až do roku 1945 střetávaly na univerzitní
půdě často protichůdné nacionálně-ideologické názory a zájmy, a to
i po rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882. Autoři
se snaží postihnout převažující názorové trendy v jednotlivých
dějinných obdobích a zároveň i míru ovlivňování akademické svobody
ze strany státu. Kniha je proto strukturována s ohledem na dějiny
vysokého učení i na obecný společenský vývoj. Oslavy šestistého
výročí založení Univerzity Karlovy, jejichž vyvrcholením měla být
8. dubna 1948 promoce čestných doktorů z řad významných
zahraničních osobností, neblaze poznamenal nedávný únorový
komunistický převrat, stejně jako celé následující období. K
nápravě mohlo dojít až po listopadu 1989 dodatečným oceněním a
převzetím diplomů. Čestné doktoráty udělené 8. dubna 1998 v rámci
oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy se již řídily
zásadami zakotvenými posléze v novém řádu pro udělování doktorátů
honoris causa z roku 2000: udělovat ocenění osobnostem, které se v
mezinárodním měřítku zasloužily o rozvoj vědy nebo kultury ve
prospěch lidstva a mají vztah k Univerzitě Karlově.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...