Kiel, nebo co z něho zbylo, hoří skoro každou noc, moje milá. Je
totiž válka, pokud ti to ještě nikdo neřekl. Věta z nového románu
německého spisovatele Ralfa Rothmanna v mnohém charakterizuje
příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války. Na jeho
počátku hlavní hrdinka, dvanáctiletá Luisa, ještě hledí na svět
kolem sebe dětskýma, zasněnýma očima, na jeho konci už jen suše
konstatuje: Prožila jsem všechno. V zimních měsících roku 1945
Luisa s matkou a starší sestrou prchá z bombardovaného Kielu na
venkov. Statek jejího švagra Vincenta, důstojníka SS, se pro ni
stává nečekaným ostrovem svobody: vždyť nemusí chodit do školy.
Jenže zatímco se toulá lesem, nad hlavou jí čím dál častěji
přelétávají spojenecké bombardéry mířící na východ a do země se
valí další uprchlíci. Luisa se snaží pochopit, co se to děje a co
se také odehrává v jejím nitru: Proč se jí zmocňuje ten podivně
rozechvělý pocit, kdykoli se setká s mladým dojičem Walterem
(mimochodem hlavní postavou předchozího Rothmannova románu Zemřít
na jaře)? Co jsou zač zajatci v táboře u jezera? Kam zmizela její
starší sestra Billie? Od koho získává parukářka vlasy na výrobu
paruk? Když se Luise na oslavě švagrových narozenin stane to, čeho
se německé ženy a dívky v té době nejvíc obávají, navždy ji to
poznamená... S existenciální razancí, a přece s jemným náznakem
humoru vypráví Rothmann z perspektivy dvanáctileté dívky o hrůzách
posledních válečných měsíců. (Hamburger Abendblatt) Bůh onoho léta
je ještě odvážnější román než jeho předchůdce Zemřít na jaře
(Deutschlandfunk) Rothmannovy děsivě plastické protiválečné romány
by měly být povinnou četbou. Dobré literární dílo zprostředkuje víc
informací a zážitků než mnoho hodin dějepisu. (der Freitag)
Poselstvím, že i ve zkáze člověk může prokázat ušlechtilost ducha,
je Rothmannův román oslavou humanity. (Die literarische Welt) Ralf
Rothmann napsal velkolepý román se suverénní samozřejmostí: ani
přehnaně emocionální, ani chladně odtažitý. (SPIEGEL ONLINE) Vydání
knihy podpořil Goethe Institut.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...