Armorika – tak nazvali Keltové před dvěma a půl tisíci lety tuto
přímořskou zemi, jež na mapě připomíná lva, pijícího z vod
Atlantiku a koupajícího si svou hřívu v kanálu La Manche. Obvod
„lví hlavy“ měří 1700 km – na této délce omývá moře pobřeží plné
kontrastů: rozklané skalnaté zátoky se střídají s dlouhými, zlatými
písečnými plážemi, duny tu a tam porostlé vyschlou travou ustupují
růžově zbarvené žule. Jen pár kilometrů od pláží se rozkládají
poklidné vesničky s malými kostelíky a oplocenými farnostmi. V
srdci Bretaně pak najdete na 4000 hradů, panských sídel a
venkovských zámečků. Z Argoatu – tak se v keltských časech nazývala
„Země lesa“ – už dnes zůstalo jen několik málo míst, opředených
pověstmi. Tam však i dnes přežívají legendy, jak se přesvědčíte
třeba při procházce kouzelným lesem Brocéliande, kde kdysi
prodlíval král Artuš a jeho družina a kde druidové prováděli své
obětní obřady. Rovněž menhiry a dolmeny mají skrytou moc:
přitiskne-li žena břicho k nakloněnému kameni, jistojistě otěhotní,
spočítá-li kameny u dolmenu „Roche-aux-Fées“, odhalí svatební
úmysly svého milého. Bretonské národní hnutí, volající po
nezávislosti Bretaně, nachází v současné době stále více
přívrženců. Mnohý nacionalista dosud nepřekonal konec samostatné
Bretaně r. 1532 a její připojení k francouzskému státu. Téměř půl
milionu Bretonců hovoří svou vlastní řečí, zcela nepříbuznou s
francouzštinou. Existují bretonské knihy, básně, v poslední době
také mladá populární hudba. Rovněž při oslavách zůstávají Bretonci
mezi sebou a drží pospolu. Směrovky, ukazující cestu k místu, kde
se koná tradiční bretonský taneční večer „Fest-noz“, bývají prý
umístěny tak rafinovaně, že je neobjeví žádný Francouz.
Voľné pokračovanie úspešného románu Tetovač z Auschwitzu z pera
Heather Morrisovej. Cecília Kleinová mala len 16 rokov, keď sa
dostala do vyhladzovacieho tábora Auschwitz-Birkenau. Hoci bola
ešte iba dieťa, vďaka jej kráse si ju vyhliadol veliteľ
Schwarzhuber a násilím ju oddelil od ostatných žien. Výmenou za
noci s ním získala aspoň aký taký pocit bezpečnosti. No netrval
dlho, po oslobodení ju za kolaboráciu odsúdili na 15 rokov nútených
prác na Sibíri, kde sa opäť stretla iba so smrťou a utrpením. Vďaka
láskavosti jednej z doktoriek však Cilka dostáva príležitosť stať
sa zdravotnou sestrou a hoci sa dennodenne borí so smrťou a
utrpením, je rada, že má šancu aspoň trochu pomáhať. Napokon,
napriek všetkému zlu a hrôzam, ktoré prežíva, nájde aj chuť prežiť
a dokonca bojovať o lásku. Z anglického originálu Cilka’s Journey
(Zaffre, an imprint of Bonnier Zaffre, a Bonnier Publishing
company, London 2019) preložila Tamara Chovanová.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...