Když známý britský evoluční biolog Richard Dawkins vydal v roce
2006 knihu The God Delusion, okamžitě tím rozpoutal živou diskusi
ve sdělovacích prostředcích i na Internetu. Tento vědec již předtím
napsal hodně děl o vztahu filozofie a vědy, v nichž kromě jiného
usvědčoval víru v Boha z iracionality a poukazoval na její
negativní vliv na společnost. V této poslední knize se však tomuto
tématu věnoval naplno, aby zvýšil sebevědomí ateisty a podpořil
všechny, kdož by chtěli odvrhnout náboženství, a ukázal jim, že i
bez něj je možné žít plnohodnotný, mravní a šťastný život.
Dawkinsovu knížku lze v zásadě rozdělit do tří částí. V první se
autor soustřeďuje na tzv. hypotézu Boží existence, podle níž
„existuje jakýsi nadčlověk, nadpřirozená inteligence, která úmyslně
vyprojektovala a stvořila vesmír a všechno v něm včetně nás“.
Dawkins ukazuje, že hypotéza o existenci takové inteligentní
bytosti je vědeckou hypotézou, kterou je nutno analyzovat jako
kteroukoli jinou, a že existují jen chabé důvody pro její přijetí,
kdežto důvody pro její odmítnutí jsou obrovské. „Iluzi dizajnu v
živém světě mnohem úsporněji, nesrovnatelně elegantněji a bez
potřeby nějakého inteligentního konstruktéra vysvětluje darwinovský
přirozený výběr.“ V druhé části knížky autor usiluje o nalezení
přirozených důvodů, pro které je náboženství všudypřítomné, a
odpovídá na otázku, zda je náboženské přesvědčení nevyhnutelné pro
naši morálku. V závěru vysvětluje, jaké důvody má pro svůj
nekompromisní postoj k náboženství – jak kvůli náboženským dogmatům
tisíce lidí v zemích třetího světa umírají na pohlavní přenosné
nemoci, jak je dětem vnucována víra jejich rodičů mnohdy na základě
fyzického i psychického teroru, jak náboženský fundamentalismus
bojuje proti vědě, genetickému výzkumu a vyučování evoluční teorie
ve školách a jak náboženský fanatismus stojí v pozadí terorizmu.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...