Bacha na Raracha

Kniha obsahuje patnáct nádherných čertovských pohádek a výběr přísloví. Jejím autorem je Radek Adamec a spoluautorem Antonín Adamec. Celostránkovými akvarelovými ilustracemi a uhlovými kresbami ji doprovodila Ludmila Vašková. Tyto ilustrace patří mezi opravdové skvosty. Mají svůj osobitý charakter, ale můžeme v nich zároveň tušit i odkaz k dílům Jiřího Trnky, či Karla Franty. Co svět světem stojí se lidé v duchu ptají, jaký osud čeká lidi dobré a poctivé a jaký ty zlé, podlé a hříšné. Na tuto otázku doposud nikdo odpověď nenalezl, a tak stále každý špekuluje, k jakému houfu se přidat. Lidé sice většinou věří na čestné jednání, spravedlivou odplatu a na zúčtování hříchů. Taky zřejmě proto se dodnes stále říká: “Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.” No, ale často se stává, že ani tyto mlýny nemelou, tak, jak by si někteří zasloužili a jiní zasejc přáli, a také každej si onu spravedlnost představuje krapátko jinak. A snad právě proto vzniklo peklo, čerti, a také jedno z dalších lidových rčení: “Kde selže spravedlnost boží, nastupuje spravedlnost pekelná.” Peklo, dle pověstí a dochovaných lidových pamětí, je děsivé místo, kde jsou polapeny duše zlých, zatracených a hříšných lidí, které pro své hříchy byly v peklo uvrženy, a musejí zde snášet věčná muka a tresty, které pro ně pekelníci přichystali. Správnej čert je záludná, lstivá, hrůzostrašná a zlá bytost. Musí vládnout nadpřirozenými silami a schopnostmi, škodit lidem a nabádat je k hříchům. Jeho hlavním posláním je hlídat duše v pekle a dobře topit pod kotli, ve kterých jsou tyto duše pekelným žárem trýzněny. Z pekla se čerti vydávají do světa lidí, aby je pokoušeli a nabádali ke špatnostem, a poté za poskytnutí určitých služeb či výhod, získali úpis na jejich duše. Při svejch pozemskejch toulkách na sebe čerti berou nejrůznější lidské a zvířecí podoby, dokáží se neviditelně přemístit z místa na místo a kvalita jejich kouzel je přímo závislá na jejich úrovni, postavení a pekelné hodnosti. Nejvyšším a neomezeným vládcem pekla a všech čertů je samotný Lucifer. Někomu by se mohlo zdát, že je peklo příliš kruté, ale ten, kdo chce čertu dobře činiti, musí počítat s tím, že může v peklo snadno vstoupiti. A snad právě proto, by si každý měl dávat majzla, protože cesta do pekla je odevšad rovná. A také se říká, že peklo je vždy otevřené, a přijímá i v noci. Takže: “Račte vstoupit, a bacha na Raracha. Protože jak je vám dozajista známo, s čerty nejsou žádné žerty.”