Azylová politika obou evropských smluvních systémů a její
konfrontace s obrovskou imigrační krizí založenou na masových
"návalech" lidí ze Středního Východu i Severní či dokonce Střední
Afriky se dostala do střetu se suverenitním právem každého
členského státu (jak Rady Evropy, tak zejména Evropské unie)
posuzovat každého uprchlíka jednotlivě. Jde zejména o to, že
azylové právo je založeno na možné hypotéze, že existuje právo na
azyl jako veřejné subjektivní právo a že toto veřejné subjektivní
právo nelze považovat za typické nárokové právo (názor ÚS ČR).
Existuje tak výsostná možnost každého členského státu Evropské unie
rozhodovat o právní regulaci tohoto institutu a jeho aplikačního
režimu. Je možné takto zformulovat základní hypotézu této
kolektivní práce: azylová politika jako součást tzv. evropského
práva (tedy právních systémů RE a EU) je efektivní a účelná do té
míry, když harmonizuje základní smysl azylu, a sice pomoci lidem
států, kde se civilní obyvatelstvo dostalo do nebezpečí života a v
zájmu jeho zachování musí volit útěk do zemí bezpečných. Tato
harmonizace a zejména Unií přijatá opatření by neměla narušovat
ústavní výsady každého členského státu při individuální verifikaci
důvodů, které jednotlivé uprchlíky či rodiny k opuštění své vlasti
vedly. This monography deals mainly asylum law. The history of
asylum is very important for understanding contemporary asylum
issues, however the focus of asylum historians, intense as it is,
is mainly aimed at recent asylum history in the 19th, 20th and 21st
centuries. The aim of this thesis was primary to show the history
of asylum in preceding times, before the Vienna Congress and the
1848 revolutions, to point out the various forms of asylum law in
this era and to try to answer the question of continuity of
development of asylum law in its historical context. The main focus
of the thesis is asylum law of the above period in Czech lands, its
legislative bases in the forms of statutes and treaties and its
implementation in practice as shown by historical sources.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...