Auroville

Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. Vkomunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se vindickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije. Ideály šedesátých let se rozpustily velmi rychle. Jen Auroville zůstalo. Město úsvitu založené vroce 1968 Matkou, která o něm řekla: Auroville bude místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku a nikdy nekončícího mládí. První osadníci přišli na neúrodnou půdu a město stavěli z ničeho. Vlastníma rukama a dohromady. Projektované je pro padesát tisíc lidí, žije jich vněm pár tisíc. Vulicích města nejezdí auta, všechno je udržitelné a spravedlivé. Všichni mají stejně. Nikomu nechybí jídlo ani střecha nad hlavou. Peníze ve městě neexistují. Až na to, že bez peněz by město neexistovalo. Od založení ho podporuje UNESCO i indická vláda a soukromí dárci po celém světě. Takže jak je to stou soběstačností ideálního města? Skutečně jsou si vněm všichni rovni? Nebo ta rovnost platí jen vjeho hranicích, ale chudých obyvatel okolních vesnic, kteří zajišťují řadu služeb, už se netýká? Do Auroville přijíždějí ročně tisíce turistů, včetně těch českých, aby našli sami sebe. A také čisté ideje, znichž město vyrostlo. Někteří zůstávají jako dobrovolníci, stejně jako reportérka Katarzyna Boni, kterou znáte jako autorku skvělé knihy Ganbare! Workshopy smrti. Co našla ona? Vychází vpřekladu Michaela Alexy vedici Prokletí reportéři. Oautorovi Katarzyna Boni (* 1982) je polská reportérka aspisovatelka, absolventka kulturologie na Varšavské univerzitě aInstitutu reportáže ve Varšavě. Žila apracovala vIndii, Japonsku, Číně, Kambodži, Thajsku, Indonésii ana Filipínách. Úspěšná byla už její první reportážní kniha, Ganbare! Workshopy smrti (Absynt, 2017), kde sleduje, jak se lidé vyrovnávají strauma- ty po živelné katastrofě asmrtí blízkých. Postoupila sní do ?nále prestižní polské literární ceny Nike azískala literární cenu Gry?a udělovanou ženským autorkám. Katarzyna Boni se jako novinářka věnuje také klimatické krizi ajejím důsled- kům, vroce 2020 byla nominována na ceny European Press Prize aGrand Press. Spolu sWojciechem Tochmanem napsa- la knihu Kontejner (Kontener, 2014) ouprchlících vJordánsku. Vroce 2020 vydala knihu Auroville. Město ze snů (Auroville. Miasto zmarzeń) oindickém utopickém městě, které se po- kouší naplnit ideály komunitního, ekologického aduchov- ního života. Katarzyna Boni spolupracuje sdeníkem Gazeta Wyborcza ajeho reportérskou přílohou Duży format, National Geographic nebo Vogue.