Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka
(1211 – 1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy.
Autorka Soukupová Helena se v deseti kapitolách postupně zabývá
osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu i
jednotlivými etapami stavebního vývoje kláštera; těžiště její práce
spočívá v interpretaci středověkého programu. Anežka se jako jedna
z prvních vysoce postavených osobností své doby věnovala
charitativní činnosti a významně ovlivnila kulturní a umělecký
vývoj v Čechách i v sousedních zemích. Založila špitál a klášter
klarisek a spolu se sv. Klárou se pokusila o změnu řádových
pravidel v duchu původního učení sv. Františka. Naplněním jeho
odkazu byla realizace sdruženého kláštera menších bratří a sester.
Vrcholem stavebního programu se stalo mauzoleum Přemyslovců, určené
pro krále Přemysla Otakara II. a jeho rodinu. Bylo zasvěceno Kristu
Spasiteli a vybaveno nejvzácnějšími iluminovanými rukopisy a
relikviáři. K dalším závažným objevům monografie patří identifikace
Anežčiny dobové podobizny zachované v architektuře, lokalizace její
soukromé oratoře i původního hrobu v kapli P. Marie. Autorka dále
sleduje osudy kláštera ve 14. a následujících stoletích, v době
renesance a baroka i strastiplné období po zrušení kláštera a jeho
následnou profanaci. V závěru přibližuje jednotlivé etapy více než
sto let trvající obnovy (poslední z nich proběhla po povodni v roce
2002) a současné využití kláštera pro expozici Národní galerie.
Kniha zároveň reaguje na nejnovější českou i zahraniční literaturu
a přináší množství plánů a unikátních fotografií v nové grafické
úpravě prof. Rostislava Vaňka.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...